220

220. To The Lighthou


221

221. Adam Raised a C


222

222. Born to Run


press

Fan Fiction

Something Else - kapitola 11

- 27.5.2016 | RosieMac, [ 0 ]

Something Else - kapitola 10.

- 28.7.2015 | RosieMac, [ 0 ]

Something Else - kapitola 9.

- 20.6.2015 | RosieMac, [ 0 ]

Rozhovor

Rozhovor s Katherine Henson

Rozhovor s Katherine Henson

Katherine Henson je nyní již bývalá hlavní postava skupiny No Fate, která pracuje na projektu Terminator: Connor Chronicles. Rozhovor ... čtěte

Náhodný obrázek

Zajímavosti

Timeline
Magicbox o DVD TSCC a plánech na rok 2009

T-SHOP

Terminátor: Příběh Sáry Connorové: season 1 3DVD
První série s českými titulky.
Cena: 268 Kč
od: 22. 10. 2008

Terminátor: Příběh Sáry Connorové: season 2 6DVD
Druhá série s českými titulky.
Cena: 399 Kč
od: 10. 3. 2010

Terminator Salvation: Temný počátek
Krátký Machinima prequel k Terminator: Salvation
Cena: 199 Kč
od: 10. 03. 2010

Stastiky

press

Zrozen k Útěku (Born to Run)

(Tato povídka se zakládá na jedné z epizod seriálu, takže se jedná o spoiler.)

Vysvětlivky: Text psaný kurzívou - nevyslovené myšlenky


"Johne"

Její hlas byl tichý, měkčí, než jakýkoli, který dříve slyšel. Polknul, zjišťujíc, že je obtížné dýchat

"Je čas jít" zakončila Cameron.

Nechtěl jít. Chtěl tam zůstat navždy, na ní, tak blízko, že se jejich tváře skoro dotýkaly. Zoufale toužil ji políbit. Ale měla pravdu, byl čas jít.

Jestli nevstane teď, tak si nebyl jist jestli to potom bude možné, ale na tohle neměli čas, neochotně couvl, když si šla znovu obléci tričko. Bylo pro něj mnohem lehčí se zklidnit, když měla znova všechny šaty.

Poprvé ho napadlo, jak mohl v takové situaci skončit. Ne, že by si stěžoval, ale nebyl hloupý, věděl, že to udělala schválně.

Proč jsi to udělala? Zeptal se, se zmateně vrásčitým čelem, abys cítil senzor, řekl jsi, že cítíš teplo. Mohla jsi to udělat sama.

Pohlédnula na něj. "Věřil bys mi?"

Otevřel pusu na odpověď, pak jí zavřel a nevěděl jak odpovědět. Kdyby mu to jen řekla, uvěřil by jejím slovům?
Nebo by potřeboval důkaz?

„Nevím,“ odpověděl s povzdechem. Věděl, že tento incident byl mnohem více, než jen jednoduchá zkouška senzoru.

"Cítila jsi něco?" Zoufale se zeptal,"Znamenalo to pro tebe vůbec něco?"

Upřela oči na postel, zdálo se, že uvažuje. „Nezastavila bych tě.“

„Zastavit mně?“

Její oči se k němu obrátily. "Kdybys mně chtěl políbit, nezastavila bych tě."

Polknul. To nebyla odpověď na jeho otázku. "Ale cítila jsi něco? Znamenalo to pro tebe něco? Opravdu mně miluješ? Nebo jsem byl celou dobu tak bláhový?"

"Nenechala bych to udělat nikoho jiného, pokud myslíš toto", odpověděla. "Jen tebe."

"Jen mně." Opakoval. Rozhodl se to chápat jako dobrou věc. Měla z toho vzejít láska, ne? Nenechala by se políbit od někoho jiného, než od něj.

"Proč zrovna já?"

Protože tě miluji, Johne, a ty miluješ mě.

"Lhala jsi?" Zeptal se náhle, rty přitisknuté k sobě. Potřeboval to vědět, vyřešit svoji vnitřní rozepři. "Když jsi byla mezi náklaďáky. Když jsem ti chtěl vzít čip. Lhala jsi?"

Pohlédl do jejích očí, měkkých a klidných. "Ne."

Začal roztřeseně dýchat. Nemůže existovat žádné další podvodné jednání mezi nimi, žádné další lži. Nemohli by být spolu, kdyby se vždycky na její odpověď ptal, jestli je to pravda, nebo ne. Žádné další tajemství.

"Už mi nebudeš lhát" řekl. "Musíš být upřímná. Musíš mi říkat pravdu. Rozuměla jsi?"

Cameron pomalu přikývla "Ano, rozumím."

Zatajil dech, jako když padá bomba. "co tím Weavrová myslela?"

viděl, její téměř nepostřehnutelný záškub. Měl pravdu, něco věděla.

"Co?" opakovala.

Nedělej to Cam, nehraji hry. "Ta zpráva." Opakoval. Její ret se zkřivil do mírného podráždění. "Tu, kterou přinesl Ellison, která tě tak rozrušila. 'Připojíš se k nám?' Co to znamená?"

Cameron mlčela.

"Něco to znamená," pobídl ji John."A ty víš co. Nelži mi"

Cameron konečně vzhlédla. "John z budoucnosti poslal zprávu Terminátorovi z tekutého kovu, zněla 'připojíš se k nám?'"

John se zamračil."Takže, to znamená."

"Jen čtyři lidé znají význam tohoto slova." Odpověděla Cameron. "Tvoje budoucí Já, Já, Jesse. A Terminátor, kterému jsme tuto otázku položily.

John přemýšlel, "Takže pokud Weaverová zná tuto otázku…“

"Weavrová je Terminátor," zakončila Cameron.

John jen ohromeně otevřel ústa. "Ona… ona je Terminátor?"

"Ano."

"Z tekutého kovu?"

"Ano."

Byl na moment otupělý. Terminátor z tekutého kovu… Otočil hlavu zpátky ke Cameron, cítíc zradu.

"Chceš mi říct? Že mi chceš dovolit, abych tam šel s mámou? Promluvit si s Terminátorem?"
Jeho hlas se na konci zvedl.

Jejich dřívější rozhovor mu vyvstal z paměti.

V hloubi duše, mně chceš zabít.
Ano. Chci.

"Ona vám neublíží," pokračovala Cameron. "To není její poslání."

Nejsem její cíl. ušklíbl se. "Opravdu? Jak tomu mám věřit? Jak to mohu vědět?"

"Nemůžeš," odpověděla Cameron tiše. "Musíš mi věřit."

Jeho hněv se pomalu vypařil, když si uvědomil, že jí věří. Měla spoustu příležitostí ho zabít. Nechtěla. Pochopila, že byla hrozba, že její prioritní poslání nebylo vymazáno, jen přeprogramováno. Dala mu náhrdelník, východisko pro něj, kdyby se stala hrozbou.

Protože je v ní část, která ho pořád chce zabít.

Ale to je jedna část, teďka je dominantní ta část, která ho zabít nechce. Tvrdila, že její slova jsou pravdivá, když prohlásila, že cítí lásku. A on jí věří.

Derek a Sára jí věřit nemusí, ale on jí věří.

Věří jí.

"Johne, je čas jít," opakovala.

"Kam?" Zeptal se.

"Ty víš." odpověděla jednoduše. Věděl. Měli by znovu vyrazit. Kamkoliv. Jak mu jeho matka řekla ve zprávě.
Děláš správnou věc. Cameron ji dělá. John sklopil oči k podlaze.

Takový je jeho život. Byl zrozen k útěku. Vždy utíká. Ale také by měl vést lidstvo ve válce proti strojům. Možná, že se mýlil. Možná, že se nenarodil k útěku.

Možná, že se narodil k boji.

"Nemohu ji opustit," zašeptal.

"Tvoje matka řekla-"

"Nemusíš přijímat rozkazy od mé matky," řekl John tvrdohlavě. "Přijímej je ode mně."

Cameron mlčela.

"Ale já ti nedávám rozkazy," odpověděl John. "Ptám se tě. Prosím… pomoz mi dostat ji zpátky. Nedokážu to bez tebe."

Cameron pohodila hlavou. "Dáváš mi na výběr?"

John zaváhal. Nebyl si jist, jaká bude její odpověď. "Nemyslel jsem to tak, jak jsem to řekl. O tobě jako stroji. Ty jsi… mnohem více než to. Nebudu tě do ničeho nutit. Máš na výběr."

Zhluboka se nadechl. "Pokud ses rozhodla odejít, odjíždíme. Nebudu se s tebou hádat." Zaváhal, sledoval ji, jak visí na každém jeho slově. "Ale… pokud mně miluješ… pokud ti na mně vůbec záleží, pokud ke mně něco cítíš… prosím, prosím pomoz mi ji dostat ven. Ztratil jsem všechny ostatní. Charlieho, Dereka. Nemohu o ni přijít také."

Cameron se mu dívala do očí a on málem začal mluvit ve stejném okamžiku, kdy se Cameron rozhodla. Vstala, přistoupila ke stolu a začala balit své věci.

"Odcházíme," uvedla.

John cítil, jak jeho naděje pomalu vyhasínají. To je ono. Slíbil, měl šanci. To ho zabije

Cameron nabila zbraň a jeho oči se na ni podívaly.

"Ale nejdřív půjdeme pro Sáru Connorovou."

Jeho oči se rozzářily a vyskočil z postele, se širokým úsměvem na obličeji. "Děkuji ti, Cameron."

Usmála se.
************

John přijel až před vězení, hledal v oranžovém davu jakoukoli známku po jeho matce a Cameron. Slyšel křik přicházející zevnitř budovy. To se Cameron musí nechat, pustila vězně, aby odlákala pozornost. Potlačil úsměv. Chytré, Cameron.

Nakonec je uviděl, jak se blížily k autu, a zatajil dech. Cameron vypadala hrozně. Zachytil jen krátký pohled, když nastupovaly, pak se otočil a zamířil skrz bránu pryč.

Vedle něj, rozlícená matka. "Poslala jsem ti vzkaz! Řekla jsem abys…“

"Ano, zlobivý syn, co naděláš," odsekl. Nelitoval svého rozhodnutí. Otočil se, aby viděl na Cameron, jakou škodu utrpěla. Polovina její tváře byla pryč, jedno její červené oko {má být modré, ale nechám to radši tak} bylo vidět. Celý její kabát byl zkrvavený a potrhaný od děr po kulkách. Všechno kvůli němu. Protože ji přesvědčil, aby šla pro jeho matku. Protože ho miluje.

Omlouvám se Cameron.

"Jsi v pořádku?" zeptal se, s obavou v hlase.

Viděl je ve zpětném zrcátku, její trhané pohyby při pohybu hlavy. "Ne na sto procent."

Sára se otočila. "A jak daleko od sta procent jsi?"

Cameron natočila hlavu směrem k ní. John se podíval ze Sáry na Cameron a vytřeštil oči. "Proč?" Sára naznačuje, že je Cameron poškozená do doby, než se opraví? Může si myslet, že by se mohla znovu zbláznit?

"Protože se musím setkat s Catherine Weaverovou," řekla chladně Sára. "A ona musí zničit to, co je v jejím suterénu."

John se snažil nereagovat na to jméno, podíval se na Cameron. Dívala se dopředu, pak na zem těkavými pohyby. Cítil výčitky svědomí.

Byla poškozená. Nebyla plně funkční již v hotelovém pokoji, když se na něj usmívala laskavýma očima. Byla poškozená

Vše kvůli němu.

Spravím tě, Cam, Slíbil. Až to všechno skončí, přísahám, opravím tě.
************

Seděl na gauči vedle své matky ve firmě Weavrové, myšlenky vířily. Weavrová je terminátor, jdu sem promluvit si s terminátorem. To je bizarní, k neuvěření. Neřekl to svoji mámě. Nebyl si jistý, že se to podaří.

"Byl bych radši, kdybychom tu nebyli." zamumlal.

"Savana jim mohla říct, že víme o Cromartim," odvětila Sára.

Ne Cromartie. "teď John Henry."

"Plecháč.", tak tomu říká Sára. "Když jim to řekla, přesunou ho. Možná, že už přesunuly."

"No, to brzy zjistíme," odpověděla podrážděně. O minutu později, DING oznámil příjezd výtahu, vyšel z něj Ellison.

John se postavil vedle své matky, ústa náhle suchá.

Pokud Cameron udělá něco špatně, vešli by přímo do pasti. Neexistovala by žádná možnost úniku. Vsadil život svůj a své matky na důvěře ke Cameron. A je zde šance, že vybral špatnou volbu.

Těžce polknul, ohlédnul se za svou matkou a chraptivě zašeptal: "Mám tě rád."

A pokud to nevyjde… Omlouvám se…
************

John stál před Catherine Weavrovou, terminátorem, snažil se nejevit známky nervozity. Bez varování od Cameron by možná nikdy nepoznali, že je plecháč. Oklamala by kohokoliv, Ellisona, Savanu, dokonce i na chvíli jeho matku.
"Tak proč jsme zde?" Zeptala se Weavrová.

Sára promluvila. "Potřebujeme…“

"Dovolte mi zopakovat," přerušila Weavrová. "Jsme tu především proto, abych vám mohla poděkovat za záchranu moji dcery Savany. Je to světlo mého života a bez ní bych byla ztracena."

John odolal pokušení skočit jí do řeči. Ona není tvoje dcera. Jsi stroj

"Kde je?" Chtěla vědět Sára.

"Ve škole," odpověděla klidně Weavrová před tím, než se dostala k věci. "Pravdivá Terminátoří móda, pomyslel si John. "Máme společného nepřítele. Se kterým nemůžeme bojovat konvenčními zbraněmi nebo prostředky."
"Kalibu?" Zeptala se Sára. Nepředpokládala, že bude vědět o Kalibě.

Weaverová na ni pohlédla, a trochu se pousmála. "Omlouvám se, ale nemluvím s Vámi." Pohlédla zpátky na Johna. "Mluvím s tebou. O Skynetu."

Viděl pohled jeho matky, čekala nějaké překvapené reakce, ale on neuhnul. Věděl, že to přijde. Cameron měla pravdu.

Weaverová mněla jiné poslání.

"Savana ti řekla o Johnu Henrym, předpokládám," řekla podrážděně Weavrová. "Což je důvodem, proč tvůj kyborg prozkoumává můj sklep."

Než mohl začít bránit Cameroninu akci, Ellison pronesl překvapené zaklení a John prudce zvednul hlavu, aby uviděl něco letícího směrem k oknu. Zorničky v jeho očích se rozšířily.

To je vznášedlo z toho rybníka, Derek ho nazýval HK.

Weaverová se otočila zpátky. "K zemi."

Sára ho stáhla na zem, zakrývající ho vlastním tělem, a John slyšel rozbití okna, a explozi. Jeho oči vzhlédly k Weaverové, její kapalné kovové tělo tvořilo štít mezi nimi a ohněm. Cítil spalující horko všude kolem, ale tělo Weavrové blokovalo hlavní plameny z dosahu.

"Běžte," rozkázala Weaverová.

John neztrácel čas. Sára ho vytáhla na nohy a běželi ke schodišti, vyhýbající se malým explozím na chodbě. Weavrová nebyla daleko za nimi.

"Suterén," uvedla. "Pane Ellisone. John Henry."

"Musíme se dostat ven," trvala na svém Sára. "Chtějí zabít mého syna."

"Ne, snaží se zabít mého syna," odpověděla klidně Weavrová. "stejně jako vy."

"Jsem si jistá, že je už hotovo," Odsekla Sára.

"Doufejte, že ne," odvětila Weaverová monotónně. "Váš John může zachránit svět, ale nedokáže to bez toho mého."
Pokračovala po schodech dolů a John zmaten hleděl na svoji matku před sebou. Jak se dostali na konec, John spatřil stráže v bezvědomí a zrychlil tempo, cítil pocit naléhavosti. Co když Cameron nedokázala zabít Johna Henryho? Co kdyby byla příliš poškozená z věznice?

Rozběhnul se dopředu, před svou matku a Weaverovou. Když vrazil do prvních dveří, náhle zastavil, oči vytřeštěné v šoku a strachu.

Cameron seděla na židli, zcela nehybně, oči mrtvé a rozostřené. Jeho mysl křičela. NENENEE!

Vrhl se k ní, odhrnul jí vlasy a kůži z místa kde je port pro její čip. Kde obvykle byl.

"Její čip je pryč." NE! To nemůže být pravda! Bojoval s návalem emocí, které hrozily, že ho přemůžou. Jeho oči zoufale hledaly na stole, uviděl Cameronin zkrvavený nůž.

"Kde je?" Vykřikl. "Ten-n-n John Henry!" Vykoktal. "Vzal jí čip! Kam šel?" Byl si vědom, že křičel, hlas lemován strachem. Já ho zabiju! Zabiju ho!

Weaverová přišla pomalu blíž, pohlédla na nůž, pak na Cameronino nehybné tělo. "Nevzal jí čip. Dala mu ho sama."
Což…

"Johne," řekla Sára tiše, kývla na něco za ním.

Otočil se a nevěděl co očekávat. To, co viděl, byla obrazovka počítače, na které začaly blikat slova, Cameroniny slova:

Je mi to líto JOHNE.

Je mi to líto JOHNE.

Je mi to líto JOHNE.

Je mi to líto JOHNE.

John cítil přicházející slzy. Proč, Cameron? Proč jsi to udělala? Celý jeho svět se najednou zhroutil. Nikdy jsem se s ní nerozloučil, nikdy jsem jí neřekl, jak se cítím, nikdy sem jí nepolíbil ...

"Kde je teď?"

"Ne kde," odpověděla Weaverová. "Ale kdy"

John viděl mračícího Ellisona stojícího ve dveřích. "Cože? Co myslíte tím, kdy?"

Stroj času… John sebou škubl.

"Znám to," řekla Sára, oči upřené na části počítače v centru.

"Už jsem to někde viděla."

John se otočil, oči vytřeštěné. "Turk? To je Turk Andyho Gooda!"

"Tři tečky," zašeptala Sára. John se ohlédnul. Opravdu, na stroji byly tři červené tečky. Weaverová naprogramovala něco do počítače, co vypadalo podobně jak to, co použila Cameron v bankovním trezoru… pro skok časem.
Jdeme najít Johna Henryho. Jdeme zachránit Cameron. Nejasně si uvědomoval přístup jeho matky k Weaverové.
"To ty stavíš Skynet!" obvinila Sára, její hlas byl rozčílený.

"Ne, já stavím něco pro boj proti němu," odpověděla Weaverová.

Přidáte se k nám?

John zavřel oči předtím, než se ještě jednou podíval na Cameronino tělo bez života. Nenáviděl to, vidět ji takhle. Obrátil se na obrazovku a znovu viděl ta slova: Je mi to líto JOHNE.

Mohl téměř slyšet její hlas říkat tyto slova, stejný prosebný tón používá, když někoho prosí o život, omlouvá se, že se ho snaží zabít.

"Jdete, Jamesi?" Zeptala se Weaverová.

Ellison svraštil čelo. "Jít kam?"

"Za Johnem Henrym," odpověděla Weaverová s úsměvem. "Naším klukem."

Ellison začal couvat a vrtět hlavou."Není to můj kluk. A vy... jste..."

"Potom vyzvedněte Savanu." Přerušila ho Weaverová, její hlas stále plný nadšení. "Gymnastika končí o půl šesté."

John překvapením vyskočil, když první elektrické přepětí začalo.

Jeho oči začaly přeskakovat z počítače, na kterém začalo tikat 20 sekund, k matce, která pomalu začala pohybovat hlavou dopředu a dozadu.

"Johne, my nemůžeme" protestovala a o krok ustoupila.

Ne! Musíme! Musíme jí zachránit! Uslyšel svůj hlas v hlavě. "On má její čip."

Sára začala couvat a Johnovi se začaly plnit oči slzami. Jeho krk byl sevřený tak, že téměř nemohl dýchat.
"Má ji," dusil se slzami.

Bublina se začala tvořit kolem nich a Sára ustoupila z kruhu. "Mami" prosil John. Její obraz se začal rozmazávat do modra, jak začínala bublina houstnout.

"Já to zastavím," slíbila.

Cítil hluboký pocit ztráty, když jeho matka zmizela z výhledu. Jako před skokem, jeho oči se podívaly z Cameronina bezvládného těla na obrazovku, kde se opakovala její slova.

JE MI TO LÍTO JOHNE.

JE MI TO LÍTO JOHNE.

MILUJI TĚ JOHNE.

Jeho dech zůstal v hrdle a naposledy se zadíval na Cameronino tělo, oči plné slz.

A pak už neviděl nic, jen tmu. Najednou se octli v nějakém tunelu, úplně nazí, John třesoucí se zimou. Pomalu vstal, podíval se kolem sebe. Malé ohně stále plápolaly v kruhu kolem nich, ale kromě toho…

Byla tma.

Štěrk byl všude. Špína a prach. Jediné světlo přicházelo z tunelu

Měl představy, jak by mohla vypadat budoucnost, ale nikdy ho nenapadlo, že by mohla vypadat takto. Otočil se a jeho oči se na okamžik setkaly s Weaverovou, potom se zadíval zpátky do tunelu.

John Henry je někde zde. S Cameroniným čipem.

Pohlédnul na Weaverovou a uviděl, že je už oblečená. Tekutý kov musí být super.

Podíval se na zem, v domnění, že zde uvidí ležet Cameronino tělo. Místo toho, nic neviděl. Hrozný strach se mu svíjel v žaludku.

"Kde je Cameron?" Zeptal se. "Kde je její tělo?"

"Tělo neprojde," odpověděla klidně Weaverová.

Nemůže projít. John mněl pocit, že se mu zastavilo srdce. Zrovna ji zabil. Její tělo se v teleportu vypařilo

Ne…

Uslyšel hluk. Lidské hlasy byly blíže, psí štěkot taky. Očima hledal po místnosti, konečně našel zašpiněný kabát.

Ležel na zničené posteli. John ho rychle sebral a těsně si ho přitáhl, zkoušející udržet teplo v těle.

Viděl paprsek baterky a přikrčil se, když šlo kolem několik vojáků se psy. Na chvíli se zamyslel, je John Connor, ale nechtěl riskovat. Nevěděl kde je, nevěděl kdy je.

Ve skutečnosti nevěděl vůbec nic.

Poté, co vojáci prošli, tiše vešel do hlavního tunelu, zkontrolovat, aby se ujistil před tím, než vejde i Weaverová.

Ale stín, který se před ním objevil, zvednul zbraň. "Jednoho mám!" Vykřikl muž. "Jednoho mám!"

John rychle zvedl ruce do vzduchu. "Jednoho co? Co?" Nevypadal jako terminátor, ale John si nebyl jistý. Podíval se za sebe, hledajíc Weaverovou.

Kam zmizela? Otočil se zpátky k vojákovi, který se přibližoval, ale nesklonil zbraň.

"Prosím," John šeptal. "nejsem stroj."

"Nehýbej se," potichu přikázal voják. John nyní ve světle viděl, že to byl Asiat. "Nehýbej se!". "Prosím! Přísahám, že nic nemám! Jsem člověk!" Žadonil. Voják mu musel věřit. Musel se odsud dostat, musel najít Johna Henryho, aby zachránil Cameron.

Najednou vypadal celý jeho život pochmurně.

Zezadu přišel někdo další. "Stůjte!" Přikázal nový hlas. Když postava prošla kolem vojáka, Johnovi oči se úžasem rozšířily.

Derek. Derek Reese.

John cítil úsměv na rtech. Derek žije! Derek je teď a tady! Nakonec se věci zdály být lepší.

Derek přistoupil s pohledem upřeným na Johna, mžourajíc očima, jako by ho studoval. Nakonec se usmál a pohlédnul na svého společníka. "Podívej se na jeho oči. Má v sobě asi tolik kovu co ty."

"Dereku…“ vydechl John a jeho úsměv se rozšířil.

K jeho překvapení, Derek na něj jen zíral, se zvednutým obočím. "Ano?"

On mně nezná…

"John," řekl. Derekovi oči nejevily známky poznání, a Johnova radost se pomalu začala vytrácet. "John Connor."
Derek zavrtěl hlavou. "Znám hodně lidí, hochu, ale tebe ne" John cítil, jako by se mu rozpadala tvář, když se Derek obrátil na svého společníka. "Slyšel jsi někdy jméno John Connor?"

Voják zavrtěl hlavou a Johnovi oči prozrazoval jeho úžas. Nikdy neslyšel o Johnu Connorovi
Něco mu bliklo v mysli a on se začal cítit špatně. Skočil časem. Přeskočil soudný den. John Connor pro tyto lidi neexistuje. John Connor zmizel v den, kdy šel za Weavrovou. John Connor tu nebyl v soudný den, aby mohl vést lidi.

John Connor nebyl jejich zachránce.

Podíval se na zem a snažil se ovládnout šok. Je to, jako kdybych neexistoval…

Derek se otočil zpátky k němu. "Víš co? Myslím, že budeš slavný." John se nuceně usmál. Já byl slavný. Já byl John Connor.

Pýcha zářila v Derekových očích s úsměvem na tváři. "Můj bratr je zpátky a ty máš na sobě jeho kabát." podíval se přes Johnovo rameno.

John se otočil a jeho dech se zpomalil, když se objevil Kyle Reese. Můj otec… John nemohl dýchat. Kyle se zastavil, když uviděl Johna, a na chvíli si John byl téměř jistý, že Kyle věděl kdo je. Nebo možná byl jen zvědavý, kdo je ten nováček, a proč si sou tak podobní.

Ale to bylo Johnovi jedno. Poprvé viděl svého otce, hrdinu, vojáka z budoucnosti, který zachránil život jeho matky. Bylo mu jedno, jestli se díval, pohled svého otce nikdy nepoznal.

Když něco přilákalo jeho pozornost, někdo další přišel ze zadu, její oči se dívaly na zem, ale měla šťastný úsměv na tváři.

Jeho srdce se skoro zastavilo.

Cameron, ach Cameron.

Nedívala se nahoru, se zářivým úsměvem na obličeji klečela vedle německého ovčáka, který seděl po Kyleově boku.

John skoro zašeptal její jméno, skoro přiběhl k jejímu boku, připraven říct ji jak se omlouvá, jak moc ji miluje, ale něco ho zastavilo.

Něco na ní bylo jiné. To, jak se mazlila se psem, který neštěkal ani neskákal na výstrahu, její ladné pohyby, to jak si odstranila vlasy ze svojí tváře, toto Cameron nedělala.

Toto nebyla Cameron. Toto nebyla Cameron, která mu vyznávala lásku, Cameron, která přišla do jeho pokoje minulou noc a ležela vedle něj. Ta, která tolik žárlila na jeho přítelkyni Riley, Cameron, kterou chtěl tak šíleně zachránit, že cestoval do zdevastované budoucnosti, aby ji dostal zpátky, ta Cameron, kterou tak zoufale miloval.
Jeho úsměv pomalu mizel, když všechno pochopil, a jeho srdce nebylo nikdy předtím tak zlomené, jako teď.

Toto není Cameron

Toto vůbec není Cameron.

Viděl to v jejich očích. Měla Cameroniny krásné hnědé oči, ale bylo v nich něco rozdílného. Život. Její oči tančily, tak, jak jen mohly v této temné budoucnosti. Tato dívka není Cameron, je to člověk.

Moje jméno je Allison. Z Palmdale.

Toto je ta, o které Cameron mluvila? Lidská dívka, na jejíž postavě byla založena? Allison z Palmdale.

Když se podívala nahoru, a uviděla ho, jak na ní zírá, její radostný úsměv se pomalu změnil ve zmatek i zvědavost najednou. Ale bez ohledu na to, jak moc se snažil, nemohl z ní odtrhnout pohled. Nemohl si přestat užívat pohled na ni.

Podíval se na Dereka a Kylea, nedostal od nikoho žádné uznání. Nejdříve si myslel, že umřel a dostal se do nebe, se všemi svými milovanými mrtvými najednou - Derekem, Kylem a Cameron. Polknul knedlík v krku. Ale čím déle tu stál, tím více si uvědomoval, že toto není jeho rodina. Oni nejsou ti, kteří ho znají a milují. Jeho Cameron a Derek byli mrtví.

Byl mezi cizinci.

Cizinci, kteří vypadali a mluvili jako ti, které miloval. Citíl, jak mu začaly slzet oči a jeho pohled začínal být zamlžený. On sem nepatří. Nepatří nikam. Víc než cokoli si zoufale přál spatřit pravou Cameron, která si ho pamatovala, která ho milovala. Začal pomalu vzlykat, klesl na zem, zakrývaje si tvář rukama.
Nemohl očekávat ničí útěchu. Oni mu nerozumí. Jsou teď vojáci, kteří byli bojem vycvičeni do války. Byli zarmouceni ztrátou svých blízkých za Soudného Dne.

Ale John Connor je ztratil dnes.

Byl překvapen, když ucítil jemnou ruku na svém rameni a když vzhlédl přes uplakané oči, aby viděl Cameron…Ne, Allison přidřepnout si k němu, její oči laskavé a milé. Ona nebyla jako ostatní. Nebyla voják. Teď ne. Opravdu ne. Byla mladá, jako on. Stejně jako Cameron.

Při pohledu na ni, stojící nad ním se chtěl rozbrečet ještě více. To bylo její. Cameroniny ruce ho něžně hladily po vlasech, Cameroniny oči viděly do jeho duše, její něžný hlas šeptal slova útěchy.

Jak ví, že toto není Cameron?

Mohl předstírat, dokonce sám sebe přesvědčovat. Ale navzdory zdání, navzdory všeho kolem ní, toto nebyla dívka, kterou miloval. Allison ho neznala, nemilovala ho. Allison je úplně jiná osoba v těle, které znal a miloval. Bylo to jako by byl jiný čip umístěn v Cameronině těle. Nikdy by to nebyla Cameron.

Jak se jmenuješ?

To ho náhle zaskočilo, protože si uvědomil, že toto byla úplně první věc, na kterou se ho Cameron zeptala, stejným tónem, stejným hlasem.

Slza mu sklouzla po tváři, když odpověděl. "John. John Connor."

Allison se jasně a široce usmála, stejně jako Cameron. "Allison."

Pořád se díval, oči slzící, s jejím úsměvem upřeným pouze na něj. tak lidský, ale stejný jako Cameron. "Cítím, že budeme velmi dobří přátelé." řekla Allison, její zářivý úsměv, tak upřímný a přátelský.

A možná, že by mohli být. Toto je nová budoucnost, nový život. Žádné další utíkání. Narodil se pro boj, a to je přesně to, co by udělal. Nepřestane bojovat.

Musí najít Johna Henryho. Aby dostal zpátky Cameronin čip. Opraví její tělo pokud to dokáže. Udělám cokoliv, abych tě zachránil Cameron.

Pokud má teď něco říci…

Ona se vrátí.

komentáře [ 16 ]
River2027 (přeložil Blackdejd) 12.3.2010

Komentáře

GuSS
guss12@azet.sk[ 1 ] GuSS (23:32 14.03.2010)

Nebolo by to zlé, keby tam nebolo toľko vyznaní lásky. Je to príliš otvorené na môj vkus. V tomto sa celá tá tajuplnosť vzťahu medzi Cameron a Johnom "To napätie a skrytá príťažlivosť" akosi neprirodzene odhaľuje. Vedela čo ju čaká, neohrozila by jeho život tým, že by mu povedala "Milujem ťa". Sama ho chcela zbaviť zbytočných pút aby zbytočne neriskoval svoj život pre iných. Hoci sa u nej vytvorilo silné puto k Johnovi. K zmyslu jej existencie. Ale stále bola opatrná v týchto zmätočných pocitoch. To je môj názor. Inak nie je čo tomuto dielu vytknúť.

Gulde
gulde@seznam.cz[ 2 ] Gulde (10:27 15.03.2010)

Jojo, na mě je to taky až příliš přetrapněle romantické, příliš okaté, ale tak co bys od "Jameronitů" čekal? .-))

Blackdejd
Blackdejd@seznam.cz[ 3 ] Blackdejd (22:27 15.03.2010)

Vesměs všechny většina těch vyznání je jakože v jejich myšlenkách, jinak myslím si, že hold Cameron věděla co jí čeká, ale chtěla Johnovi říci, co kněmu cítí, protože třeba už k tomu nebude mít příležitost a to by bylo opravdu smutné, je tam toho sice dost, ale je to takové příjemné a smutné zakončení jejich vztahu, protože se velmi dlouho neuvidí.

Blackdejd
Blackdejd@seznam.cz[ 4 ] Blackdejd (22:38 15.03.2010)

Příští povídku se budu snažit co njlépe opravit některé nesrovnalosti a chybky, nevypadá to hezky :(
P.S.: Jestli by ještě šlo opravit "V hloubi duše mně chceš zabít." dát do kurzívy, ať jde vidět, že mu si na to vzpomíná z minulosti :)

Gulde
gulde@seznam.cz[ 5 ] Gulde (02:50 16.03.2010)

Tam ale o žádné vyznávání lásky nejde, tam je právě na tom seriálu zajímavé to, že nikdo ve skutečnosti neví, jak se to s nimi má. No a když už tu pak kyborg téměř žádá člověka o ruku, to už je prostě příliš :)

Gulde
gulde@seznam.cz[ 6 ] Gulde (02:54 16.03.2010)

A co se těch chyb týče, to jsem jich značnou většinu ještě opravil než jsem to sem vůbec pustil ;)

Jinak GuSSi, když by tam nebylo tolik toho vyznání lásky, tak to není nic jiného, než samotná epizoda 2x22, protože jinak je to to samé :).

GuSS
guss12@azet.sk[ 7 ] GuSS (08:44 16.03.2010)

A? Myslím, že to na veci nič nemení ;)

Bimbo
jarinecek@tiscali.cz[ 8 ] Bimbo (12:45 24.03.2010)

Myslim že jste pořádně nadržený a o to víc zamilovaný ne do seriálu jako do Cameron a tak jen se chci optat jak se mam stát členem hihihi

michal
exo-force1@pokec.sk[ 9 ] michal (16:43 26.07.2010)

Zdravim
Mohol bi mi niekto prosim visvetlit preco ten john henry a cameron sa dohodli a cameron mu dala cip a john henry siel do buducnosti?
a aku rolu tam hrala ta weawerova?
preco spravila ten babilon a johna henriho?80.79.31.111:27150

DtW
david.mati1@gmail.com[ 10 ] DtW (20:10 25.08.2010)

Zaujímavé čítanie, len podľa mňa trochu presladené s tými vyznaniami (pre Jameron fanúšikov pohladenie duše :D ), inak pekná štylistika a ostatné veci okolo toho ;)

zaspo
Marecku4568@centrum.sk[ 11 ] zaspo (17:29 14.10.2010)

Nahodov to nemohlo ma t lepsi koniec ved potom ju john aj tak najde a vrati sa s nou do minulosti :D a tam si trocku uziju

bobrr
m.pirc@seznam.cz[ 12 ] bobrr (22:20 8.11.2010)

nojo,ale nepochopil jsem 3 veci,Jhn Henry:jakto,ze sel do budoucnosti,kdyz jeho mysl je uchovana v turkovy.potom on sy si vzal(dostal)Cameronin cip,ale bylo vydet,ze myl cameron je ulozena v turkovy a tim padem si odpovym asi i na 1. otazku,ze na tom cipu je ted pamet Jona henryho a tak kdyz Conner najde cim,tak na tom cipu je ale John Henry,tak jak to chce jako udelat?a navic se cameronino telo vyparilo pri presunu,takze cameron uz je navzdy pric ne?a navic jsem az moc velkej fanda TSCC a proto chci 3 serii a potom i dalsi:D by se prece foxove mohli objetovat pro nejlepsi rerial,podle me,hvezdna brana je oproti TSCC nic

bobrr
m.pirc@seznam.cz[ 13 ] bobrr (22:22 8.11.2010)

sry za nesrozumitelnos,mi nejak vynechava klavesnice

© 2007 - 2017 T-SCC.cz team